Následující článek nebude patřit do kategorie návodů, postupů či odborných blogů. Protože ani já sám jako autor nejsem profesionál na dané téma, pokusím se formou komentáře, na základě mé vlastní zkušenosti, jakož i životních analogií, vyzvat k zamyšlení v současné situaci. Promluvit do duše chci zejména podnikatelům, manažerům, a těm, kteří to teď potřebují v byznysu, či ve své organizaci nejvíce.
Základní poselství se pokusím nastínit hned na úvod. Podnikatelé se potýkají s novodobým fenoménem, který zde ještě nikdy v historii nebyl. Bojují o každodenní přežití, honí zakázky a doufají, že dostanou adekvátní pomoc od státu. Ne, nemám na mysli problém COVID-19. Tohoto tématu máme už asi všichni dost. Mám na mysli mnohem větší problém. Problém, který málokdo eviduje a kdo i ano, bagatelizuje jeho důležitost. Možná tento problém ani není problémem ale právě naopak, lékem na zmíněný COVID, lékem na ekonomické symptomy tohoto onemocnění. Pomocí, která od státu nepřišla v rozsahu v jakém se každému žádalo.
Podcenění a odsouvání digitalizace na druhou kolej
Začátkem tohoto roku nás překvapila průmyslová revoluce, nebo pokud chcete digitalizace. Tato tu už sice úřaduje téměř desetiletí, ale nikdo si ji nevšímal nebo ji nepovažoval za podstatnou. Firmy a firmičky brali digitalizaci jako vyšší standard, luxus, nebo něco co nepotřebují. Nedostávala se jim do povědomí, neuvědomovali si její dvojí sílu. Jednak sílu (ne) konkurenceschopnosti a nekonečný potenciál, který do jejich podnikání může přinést. Co nevidím, to nepotřebuji. Když se počátkem 20. století objevila průmyslová revoluce v podobě masivní výroby aut, bylo jasně vidět, že už po cestách nechodí tolik koní. Přibývají auta a nakonec se nadšenec Henry Ford rozhodl, že auta zpřístupní i pracujícímu lidu. Taková možnost se nám nabízí i dnes. Technologie pro digitalizaci jsou mimořádně přístupné, mimořádně nápomocné a v některých situacích dokonce zachraňují životy (zejména ty podnikatelské).
Třeba ještě jednou důrazně připomenout, že střední a větší společnosti digitalizaci nevyhnutelně zaváděli už roky dozadu, toto není žádná novinka a čtenářům z těchto řad se omlouvám. Vždyť přece řídit tým lidí, korporátní finance, výrobní proces, ecommerce bez tvrdých čísel a postupů nejde. Tyto firmy však nejsou natolik zranitelné a pokud "věci" fungovaly dosud správně, tak by je krize neměla z měsíce na měsíc zlikvidovat.
Kdo je digitalizací nejvíce ohrožen
Je zde však problém menších firem, lokálních provozů v krajích kde pracovní síla není natolik rozvinutá, živnostníků nebo 30 ročních firem, které se v němém úžasu dívají jak jim odcházejí objednávky do moderních eshopů. Toto je problém firem, které (ještě zatím) dokáží svůj byznys jako tak ustát s perem, papírem a přinejlepším s excelovským sešitem. Digitalizace se však šíří rychleji než covid a pro toho kdo nedokáže nebo odmítá na vlnu nasednout, je v zásadě nebezpečnější. Z vlastní zkušenosti je nemyslitelné abych v malém městě v 4 z 5 kavárnách nedokázal platit kartou a ve vzdálenosti hodinu cesty, v Praze, mi v 4 kavárnách nedokáží vydat z hotovosti, protože se platí ve většině platební kartou. Analogie? Vzdálenost mezi moderním a nemoderním světem je velmi krátká a rozdíl je propastný. Je k zamyšlení, když lokální prodejce umyvadel s 30 letou podnikatelskou historií, jehož znají v každém koutě, zapomene na objednávku, protože ztratil papírek s číslem, no a na druhé straně eshop, který sídlí bůhvíkde, připomíná můj preferovaný nákup každý den v ceně ještě lepší než můj oblíbený prodejce. Lokální obchodník nepoužívá CRM systém pro řízení vztahů se zákazníky, eshop ano. Je k zamyšlení, že běžný servisní technik, který informační systém využívá, dokáže obsloužit zákazníka na druhém konci země, a lokální nedokáže ani včas reagovat na poptávku. Také je k zamyšlení, že v regionech bojují menší firmy s nedostatky pracovní síly, přičemž technologie dokáže sama vyhledávat a doporučovat kandidáty i ze širšího okolí a jejich životopisy zasílat přímo do mailu. Řídit projekty, kontrolovat úkoly, zadávat zakázky zaměstnancům, sledovat jejich plnění se přece dá i dálku. Díky digitalizaci, pohodlně z mobilního telefonu. Chytrý kadeřník využívá online rezervační systém, nebo propojení událostí s kalendářem. Termín si navolí přímo zákazník. Nešikovný kadeřník má chaos v objednávkách a zákazníci mu odcházejí. Šikovný účetní využívá pro své klienty řešení ERP systém na plánované firemních zdrojů, nešikovný účetní stále zapisuje data, která nedávají jiný smysl než splnění zákonné povinnosti. Nešikovný taxík práci nemá, šikovný se okamžitě adaptuje a využívá digitální technologie na rozvoz jídla. A takto bychom mohli pokračovat nekonečna.
Přidaná hodnota versus pracovní síla
Představte si, že už dnes existují nástroje, které dokáží sami vytěžit data z faktury a zároveň automaticky tento doklad převést do účetního systému a rovnou ho zaúčtovat. Účetní už jen otevře rozhraní, zkontroluje a potvrdí správnost. Existují systémy, které dokáží automaticky fakturovat a importovat data z faktur přímo do účetního systému. Mnozí se ptají: "Co když nám digitalizace vezme pracovní místa a lidé nebudou mít co do úst?" Dívejme se však na věc z jiného úhlu pohledu. Zmíněná technologie umožní účetnímu uspořit 30% času, který dokáže investovat do studia předpisů, kalkulací, nebo optimalizací ekonomiky klienta. Dochází zde tedy k evoluci a velké příležitosti pro osobní a profesní posun pracovní síly. Nechceme být přece montážní dílna Evropy bez přidané hodnoty. Druhou stranou mince je, že pokud se ten účetní neadaptoval, je velmi vysoce pravděpodobné, že následující verzi účetního programu již nebude schopen ovládat. Zde nastupuje i téma generační výměny, která již zdaleka není jen o rozdílech mezi seniory před důchodem a mladou absolventskou krví. Jsou zde propastné rozdíly v digitální připravenosti už mezi věkovou skupinou 30 a 40 let.
Když je to tak dobré, na čem to tedy stojí?
O penězích to není. Jak jsme již výše zmínili, mnohé technologie jsou cenově dostupné a dokonce zdarma. Fordovská politika dostat technologie i běžnému lidu, který nedokáže alokovat 600tisíc ročně za softwarové licence funguje velmi dobře. Stejně existují různé možnosti prodeje formou pronájmu, prodeje licencí za směšné poplatky v jednotkách eur. Problém tedy není v penězích, ale v adaptací, v jakémsi strachu z náročnosti a implementace řešení, neschopnosti se zatnout a prostě začít na digitalizaci firmy aktivně pracovat. Na trhu existují komplexní systémy, které jsou velmi jednoduché, uživatelsky přátelské a přehledné. Řešení, která zachycující všechny základní potřeby malého, středního i většího podniku, přes docházkový systém, řízení vztahů se zákazníky - CRM, projektový management, emailing a plánování firemních zdrojů - ERP. Zdarma, nebo za dostupnou cenu. Všechny výmluvy a mýty jsou tedy vyvráceny.
Výzva na digitalizaci
Ve hře nejsou jen naše firmy, ve hře je mnohem víc. Je to budoucnost malých a středních podniků, od kterých je ekonomika takříkajíc závislá. Jsou to firmy, které jsou pod přímou palbou korona krize. Jsou to firmy, které jsou pod přímým útokem konkurenčních zahraničních prodejců. Jsou to firmy, které nemají spočítány základní čísla. I tyto firmy však mohou být konkurenceschopné. Mohou přežít a mohou uspět i ve velkém světě. Vyzýváme všechny podnikatele aby se na moderní dobu adaptovaly.
Autor: Ing. Lukáš Ivan, konateľ spoločnosti FLOWii s.r.o.
